Zoo Hodonín je zoologická zahrada nacházející se na severozápadním okraji města Hodonín poblíž silnice I/55 vedoucí z Břeclavi do Uherského Hradiště. Jedná se o jednu z nejmladších zoo v České republice a oceňována je především díky svému přírodnímu rázu v krásném prostředí lužního lesa.

Zoologická zahrada Hodonín vznikala z podnětu tehdejšího městského národního výboru v čele s předsedou Emilem Schwarzem od roku 1973 a na její stavbě se svépomocí podíleli i obyvatelé města a některé místní organizace. Od roku 1976 byl částečně zpřístupněn zookoutek, který pak byl oficiálně otevřen 29. září 1977. K vidění zde tehdy byly pouze některé druhy domácích zvířat, šelem a malých opic.

Již o pět let později bylo jasné, že o expozice je velký zájem a zookoutek dostal statut zooparku. V roce 1992 si díky svým aktivitám vysloužil status zoologické zahrady.

Zoo v současnosti chová přes 700 zvířat 197 druhů (údaj ke 31. 12. 2013), z nichž sedmdesát patří mezi ohroženou světovou faunu. Nechybí mezi nimi ani silně ohrožené druhy vedené v Červené knize ohrožených zvířat nebo CITES a mezi návštěvníky oblíbená zvířata jako tygr ussurijský, jaguár, vlk hřivnatý či dnes již pouze v zoologických zahradách přežívající lev berberský. Zoo Hodonín je vedle Zoo Olomouc v rámci Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZ) jediná, která chová žraloky černoploutvé. V mořských akváriích je také možno spatřit korály, sasanky a mnoho druhů ryb, sladkovodní akvárium obývají např. želvy, kajmani a piraně. Svůj speciální pavilon zde mají i papoušci, mezi nimiž dominují zejména vzácné ary zelené, ary vojenské a tukan obrovský, u něhož se v této zahradě rovněž jako jediné v rámci UCSZ zdařil odchov. Zkušenosti mají i s chovem loriů.

Adresa: U Červených domků 3529, 695 01 Hodonín

Státní zámek Milotice, nazývaný perla jihovýchodní Moravy, je unikátně zachovaným komplexem barokních staveb a zahradní architektury. Zámecká instalace nabízí pohled do životního stylu a zvyklostí posledních majitelů rodu Seilern-Aspang.

Posledními soukromými držiteli milotického zámku byl rod Seilernů, jemuž byl majetek konfiskován na základě Benešových dekretů. Veřejnosti byl zámek zpřístupněn již roku 1948. Přibližně od poloviny 60. let 20. století probíhaly úpravy interiérů zámku; v roce 1974 byla nová instalace hotova a návštěvníkům byla nabídnuta stylizovaná prohlídková trasa, akcentující barokní epochu, která byla ze společenského hlediska pro Milotice nejvýznamnější.

V roce 2005 prošly interiéry milotického zámku změnami, které si kladly za úkol uvést reprezentační prostory zámku do podoby, jakou měly v první polovině 20. století, kdy byl zámek obýván rodem Seilern-Aspang. Prohlídka interiérů je tak zároveň nahlédnutím do všedních dnů na milotickém zámku za jeho posledních soukromých majitelů.

Je nutno říci, že rodina Seilernů neoplývala velkými majetky, rozsah velkostatku byl snížen pozemkovou reformou a její poslední majitel, JUDr. Ladislav Seilern (1886–1976), prosazoval úplnou soběstačnost hospodářství. Nakupovaly se pouze ty věci, které nebylo možné vyrobit vlastními silami. Rodina nedávala svůj původ na odiv, ale přijímala z něho vyplývající závazky.

Zahrada se rozprostírá v Moravském Slovácku v nadmořské výšce 184 m.n.m. na rozloze 4,5 ha, přilehlá bažantnice přibližně na 15 ha. Její umístění na rovině umožňuje vyznění její barokní osy a napojení zahrady do krajiny.

První zmínky o zahradě jsou z roku 1611. Jednalo se o zahradu formální (pravidelnou). Zahrada byla nevelkého rozsahu pěstovaly se v ní hlavně léčivé rostliny, zelenina a byliny vhodné pro kuchyni. Nacházela se po pravé straně zámku. Již v roce 1637 je doloženo rozdělení zahrady na ozdobnou, kuchyňskou a ovocnou.

Od roku 1722 přebudování milotického zámku do podoby reprezentativního sídla doprovázely také plány na úpravu jeho bezprostředního okolí. Projekt okrasné zahrady ve francouzském stylu vypracoval zahradní architekt Antonín Zinner. Plocha parteru byla v baroku řešena bohatěji, než je možno vidět v současné době. Plocha přilehlé bažantnice byla pravidelně rozčleněna sedmi hvězdicovitě se sbíhajícími cestami, které umožňovaly přehledný odstřel chovaných bažantů. Indikační skica z roku 1824 ukazuje na náročnější členění pozemku zahrady, které se vztahuje i na přilehlé zámecké zahradnictví. V první čtvrtině 19. století vypracoval Maxmilián Erras návrh na přetvoření francouzské zahrady na romantický anglický park, který ovšem nebyl realizován. V zadní časti zahrady došlo ke zjednodušení úpravy v parkovém stylu. V přilehlé bažantnici byly zbudovány romantické stavby (altánek z roku 1766, umělá zřícenina atd.).

Zásahy do zahrady v první polovině 20. století nebyly takového druhu, aby znemožnily rekonstrukci zahrady podle návrhu ing. Dušana Riedla z roku 1965, která byla realizována v letech 1968–1972 za vedení ing. Zdeňka Horsáka.

Prohlídkové okruhy: 1. Reprezentační sály, 2. Kostýmové prohlídky

Adresa: Státní zámek Milotice, Zámecká 1, 696 05 Milotice